(+420) 603 244 352
info@landgraf.cz

Archiv rubriky: Nejvyšší soud

Žalobu proti nezákonnému zásahu správního orgánu lze podat i bez předchozí stížnosti; žalobu je nutno podat do 2 měsíců od zásahu

Dne 5.4.2018 vyšlo třetí letošní číslo Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Zde je možno nalézt také rozhodnutí rozšířeného senátu NSS ze dne 5.12.2017 čj. 1 Afs 58/2017-42 (č. 3686/2018 Sb.NSS) ve věci žalobkyně HOPR TRADE CZ s.r.o. týkající se ochrany před nezákonným zásahem. Zásadní právní věty jsou ve sbírce uvedeny takto: I. Podání žaloby, kterou…
Read more

O rozdělení zisku s.r.o. (či a.s.) za rok 2017 může valná hromada rozhodnout i později než 30. 6. 2018 ( nejpozději však do 31. 12. 2018)

Dřívější judikatura Nejvyššího soudu opakovaně konstatovala (např. rozsudek ze dne 30.9.2009, sp. zn. 29 Cdo 4284/2007 nebo ze dne 29.4.20013 sp. zn. 29 Cdo 2363/2011),  týkající se ještě předchozího obchodního zákoníku (ve znění účinném do konce roku 2013),  že aby valná hromada (s.r.o. nebo a.s.)  mohla rozhodnout o rozdělení zisku, nesmí být v době jejího…
Read more

Podvodné jednání při uzavírání smlouvy způsobuje toliko relativní neplatnost; může se jí dovolat jen druhý účastník

Z rozsudku velkého senátu Nejvyššího soudu (NS) ze dne 08.12.2010 sp. zn. 31 Cdo 3620/2010 vyplývá: Podvodné jednání jednoho z účastníků smlouvy při jejím uzavření je důvodem neplatnosti smlouvy podle ustanovení § 49a občanského zákoníku, jehož se může úspěšně dovolat jen druhý účastník smlouvy, nikoliv důvodem absolutní neplatnosti podle § 37 odst. 1 občanského zákoníku…
Read more

Nesprávné právní posouzení věci

Pro různé právní účely může být užitečné si povšimnout, že dle názoru Nejvyššího soudu (např. v rozsudku ze dne 26.4.2012 čj. 25 Cdo 1390/2010) může nesprávné právní posouzení věci (zde ve smyslu dovolacího důvodu dle § 241a/2/b) OSŘ) spočívat v tom, že soud (či správní orgán): věc posoudil podle nesprávného právního předpisu, že správně použitý…
Read more

Absolutní neplatnost při nedodržení § 196a odst. 3 ObchZ není automatická – průlomové rozhodnutí velkého senátu NS

Za do značné míry průlomové lze jistě označit rozsudek velkého senátu Nejvyššího soudu ze dne 8.2.2012 sp. zn. 31 Cdo 3986/2009, když zde došlo k zásadnímu “změkčení” přísného automatismu nástupu absolutní neplatnosti právního úkonu při každém nedodržení ustanovení § 196a odst. 3 ObchZ (například při neexistenci posudku provedeného znalcem jmenovaným soudem). Z tohoto judikátu stojí…
Read more

Účinná lítost – trestní právo daňové – názor NS – duben 2010

Ve svém usnesení ze dne 28.4.2010 sp. zn. 8 Tdo 1452/2009  se Nejvyšší soud (NS) ke znaku dobrovolnosti jednání u účinné lítosti vyjádřil takto: Nejvyšší soud je přesvědčen, že nález Ústavního soudu ve věci sp. zn. IV. ÚS 3093/08, jímž Ústavní soud „usměrnil“ právní názory, které byly vyjádřeny v judikatuře Nejvyššího soudu při výkladu znaku…
Read more

Posoudit věc po právní stránce – rozporná skutková zjištění

Dle § 102 odst. 4 daňového řádu je správce daně povinen v odůvodnění jakéhokoli svého rozhodnutí, které bylo vydáno na základě dokazování, mimo jiné uvést, jak věc posoudil po právní stránce. K posouzení věci po právní stránce se vyjádřil Nejvyšší soud (NS) ve svém rozsudku ze dne 15.2.2012 sp. zn. 30 Cdo 4242/2011 takto (citace):…
Read more

I v českém právu platí a je běžně aplikována řada obecných právních principů

“ Princip legitimního očekávání se ve formě základních zásad řízení promítá i do oblasti správního práva, třebaže nebývá v zákonných textech výslovně pojmenován. Lze jej však dovodit i ze základních zásad správního řízení (v současné době srov. např. § 2 odst. 3 správního řádu z roku 2004 o ochraně dobré víry) a vysoké soudy ostatně v…
Read more