Dne 27.12.2013 byl Poslanecké sněmovně předložen návrh novely služebního zákona (věcně jde zejména o nabytí účinnosti od 1.1.2015 již schváleného zákona č. 218/2002 Sb. + některé dílčí změny).
Dne 22.1.2014 proběhlo první čtení této novely (sněmovní tisk 71/0) na schůzi sněmovny – návrh byl přikázán k projednání výborům.
Z obsahu tohoto služebního zákona (po zapracování navržených změn) je možno například citovat:
§ 17: Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje též fyzická osoba, která byla v posledních 5 letech pravomocně uznána vinou z přestupku nebo jiného správního deliktu, je-li jednání, které spáchala přestupkem nebo jiným správním deliktem v rozporu s požadavky kladenými na státního zaměstnance.
§ 41: Státnímu zaměstnanci se přeruší výkon služby , jestliže byl vzat do vazby. Výkon služby může být státnímu zaměstnanci přerušen nejdéle na dobu 9 měsíců. Po dobu přerušení výkonu služby nepřísluší státnímu zaměstnanci plat.
§ 55 odst. 1 písm. e): Služební orgán skončí služební poměr v případě, kdy trestně stíhaný státní zaměstnanec byl vzat do vazby a doba trvání vazby přesáhla 9 měsíců
§ 57 odst. 1 písm. c): Služební poměr skončí v případě, kdy byl státní zaměstnanec pravomocně uznán vinen z přestupku nebo jiného správního deliktu, je-li jednání, které spáchal přestupkem nebo jiným správním deliktem v rozporu s požadavky kladenými na státního zaměstnance
§ 104 odst. 1 a 2: Státní zaměstnanec odpovídá za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinností při plnění služebních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého státního zaměstnance částku rovnající se osminásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinností, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek.
Jakkoli toto zpřísnění podmínek státní služby jistě přinese vášnivé diskuse (Rusnokova vláda k této novele mj. i z těchto důvodů zaujala dne 8.1.2014 negativní stanovisko) o jeho konkrétní intenzitě a potřebnosti, dovoluji si za sebe konstatovat, že toto zpřísnění je myslím potřeba spíše přivítat a doufat, že jeho důsledkem bude snížení četnosti nesprávných úředních postupů a nezákonných rozhodnutí. Je přitom potřeba vzít do úvahy i skutečnost, jak velkou míru odpovědnosti a rizika nese podnikatel, který právě bývá často předmětem (někdy bohužel až terčem) zmíněných nesprávností a nezákonností konkrétních určitých státních zaměstnanců (například úředních osob finančních úřadů).
Vedle toho bude myslím zajímavé sledovat, kdo a z jakých důvodů bude toto zpřísnění podmínek státní služby v nastávajících dnech (další jednání ve sněmovně proběhne 26.2.2014) kritizovat či přímo napadat a kdo a jak nakonec bude hlasovat.