Můj komentář k článku zmíněnému jako zdroj v závěru tohoto postu:
V daném případě samozřejmě hrají roli různé faktory a vlivy, jak o nich ostatně autor správně píše. Domnívám se ovšem, že tím nejzásadnějším je zjevná (a to samozřejmě nejen nyní a nejen v tomto případě) apriorní nechuť (nejen českého) státu povolovat jakokoukoli soukromou vzdělávácí instituci, tím spíše pak vysokoškolskou a možná tím ještě spíše (viz níže) právě v oblasti právního vzdělávání. Jde podle mého názoru o to, že silným etatismem zasažený většinový český úředník (ale bohužel i politik) má minimálně v podvědomí panickou hrůzu z toho, že by se zde snad vychovávali mladí lidé zcela svobodně, bez přímého zásahu (či přinejmenším regulace) ze strany státu a že by tedy zde vyrůstala generace lidí, která by neměla nejmenší potřebu vnímat (silný) stát jako něco zcela nutného a která by tak měla přirozeně silné skutečně liberální myšlení – to je ovšem samozřejmě pro všechny, kteří ze silného a do všeho zasahujícího státu žijí (od posledního státního zaměstnance, úředníka a příjemce všelikých státních dávek a rent, přes všechny profesionální politiky, až po společnosti žijící ze státních zakázek, věřitele státu a všechny, kdo stát rozkrádají) představa naprosto nestravitelná. Proto se všichni zmínění aktéři budou vždy všemi možnými prostředky (a udělování státní licence na provoz takové školy je k tomu ideální příležitostí) snažit něco takového nedopustit.
Zdroj: Proč v Česku nevzniknou první soukromá „práva“ | Česká pozice.