(+420) 603 244 352
info@landgraf.cz

Rubrika: Judikatura

Jídlo (potravina) jako zboží (14% DPH) nebo jako služba (20% DPH)?

Podle rozhodnutí ESD ze dne 10.3.2011 ve spojených věcech C-497/09 (Manfred Bog), C-499/09 (CinemaxX Entertainment), C-501/09 (Lothar Lohmeyer) a C-502/09 (Fleischerei Nier): Pokud jde o pojem „dodání zboží“, článek 5 odst. 1 šesté směrnice stanoví, že takovým dodáním se rozumí převod práva nakládat s hmotným majetkem jako vlastník. V tomto ohledu judikatura Soudního dvora uvádí, že…
Read more

Princip jednotnosti poskytnutého plnění

Princip jednotnosti poskytnutého plnění = plnění by nemělo být v zájmu fungujícího systému DPH  uměle děleno. Pokud dvě nebo několik dílčích plnění nebo úkonů poskytnutých osobou povinnou k dani průměrnému spotřebiteli je tak těsně spojeno, že z ekonomického hlediska objektivně tvoří celek, jehož rozdělení by mělo umělou povahu, všechna tato dílčí plnění nebo tyto úkony tvoří…
Read more

Ověření neplatnosti rozhodnutí finančního úřadu

Splnění podmínek neplatnosti ověří správce daně (obvykle finanční úřad), který rozhodnutí vydal, a to samozřejmě rozhodnutím. Usnesení ze dne 21.3.2001 sp. zn. IV.ÚS 65/01: Splnění podmínek neplatnosti ověří správce daně, který rozhodnutí vydal. To musí samozřejmě učinit rozhodnutím. Neshledá-li však správní orgán splnění podmínek neplatnosti, zákon mu neukládá vydat o tom rozhodnutí. Neshledá-li však správce…
Read more

Podmínky pro řízení ve správním soudnictví

Podmínky pro řízení jsou i ve správním soudnictví vnímány jako takové podmínky, za nichž soud může rozhodovat ve věci samé; jejich nedostatek tedy brání soudu vydat meritorní rozhodnutí (srov. § 103 OSŘ podpůrně za použití § 64 SŘS). § 103 OSŘ: Kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout…
Read more

NSS: V řízení o ochraně před nezákonným zásahem je účast osoby zúčastněné na řízení z povahy věci vyloučena

Institut osoby zúčastněné na řízení je v zákoně vymezen poměrně úzce; podle soudního řádu správního je třeba, aby dotčení v právech bylo přímé, nepostačí tedy zasažení nepřímé, obecné nebo dokonce eventuální. Nejvyšší správní soud se k institutu osoby zúčastněné na řízení vyjádřil při posuzování kasační stížnosti zastupitele města Ostravy advokáta Petra Kausty. Ten chtěl jako obyvatel Ostravy…
Read more

Správní praxe zakládající legitimní očekávání

Z usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 21.7.2009 čj. 6 Ads 88/2006-132, č. 1915/2009 Sb. NSS: „Správní praxe zakládající legitimní očekávání je ustálená, jednotná a dlouhodobá činnost (příp. i nečinnost) orgánů veřejné správy, která opakovaně potvrzuje určitý výklad a použití právních předpisů. Takovou praxí je správní orgán vázán. Lze ji změnit, pokud je změna činěna…
Read more

Neakceptování důkazního návrhu podnikatele může FÚ založit pouze třemi důvody

Ústavní soud v řadě svých nálezů podrobně vyložil pojem tzv. opomenutých důkazů ve vazbě na zásadu volného hodnocení důkazů a kautely, jež zákon klade na odůvodnění soudních rozhodnutí. Zásada volného hodnocení důkazů tudíž neznamená, že by soud ve svém rozhodování (v úvahách nad ním) měl na výběr, které z provedených důkazů vyhodnotí a které nikoli,…
Read more

NSS: „… je málo právních odvětví, v nichž by platila nepřehlednější a méně logická pravidla… než v právu daňovém“

Dne 16.10.2008 vydal rozšířený senát NSS  rozsudek čj. 7 Afs 54/2006-155 (č. 1778/2009 Sb. NSS), ze kterého stojí za to citovat: Nejvyšší správní soud v první řadě poznamenává, že je málo právních odvětví, v nichž by platila nepřehlednější a méně logická pravidla a v nichž by bylo lze obtížněji hledat spravedlnost a řádné uplatnění ideje…
Read more

NSS: zápisy z metodické rady musí FŘ poskytnout!

Daňový poradce porazil u NSS finanční úřad ve sporu o informace – zápisy z metodické porady týkající se výkladu zákona musí FŘ poskytnout! Jedná se o rozsudek NSS ze dne 19.10.2011 čj. 1 As 107/2011-70 (soudci Baxa, Žišková, Kühn).

Odlišné stanovisko soudkyně Elišky Wagnerové ke stanovisku pléna ve věci Pl. ÚS-st. 33/11

„K samotnému obsahu stanoviska je obtížné se ústavněprávně vymezovat, neboť ke konkrétnímu problému ústavnosti zahájení daňových kontrol se stanovisko z pozic ústavněprávních vlastně vůbec nevymezuje, pominu-li odkazy na dřívější judikaturu, která je zčásti obecná a zčásti se týkala jiných skutkových a právních situací. Ve skutečnosti je odůvodnění soustředěno jen do bodů 8, 9, 10 stanoviska,…
Read more