(+420) 603 244 352
info@landgraf.cz

Zprostředkování podle nového občanského zákoníku – několik poznámek

Smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi.

Smlouva o zprostředkování nahrazuje v občanském právu dosavadní smluvní typ, který občanský zákoník upravil jako smlouvu o obstarání věci.  Současně platí, že nová úprava se inspiruje stávajícím obchodním zákoníkem (§ 642 a následující obchodního zákoníku).

Podstatné znaky smlouvy o zprostředkování:

  • Uvedení osoby zprostředkovatele
  • Závazek zprostředkovatele k zprostředkování uzavření smlouvy
  • Uvedení určité (zprostředkovávané) smlouvy, která má být uzavřena
  • Uvedení osoby zájemce
  • Závazek zájemce zaplatit  zprostředkovateli provizi

Podle druhého odstavce základní ustanovení (§ 2445 NOZ) postačí, pokud je jen obstarána příležitost k uzavření smlouvy ( není tedy nutné zprostředkování uzavření určité smlouvy).

Pokud by se jednalo o činnost spíše charakteru činnosti průběžné,  pak na takovou činnost se spíše vztahuje právní úprava smlouvy obchodní zastoupení (§ 2483 a násl. NOZ).

Pro praktické souvislosti (včetně daňových) jen je vhodné si uvědomit, že nedojde k porušení smlouvy o zprostředkování, pokud zprostředkovatel vyvíjí činnost směřující k obstarání příležitosti k uzavření smlouvy,  a zprostředkovávaná smlouva  ve skutečnosti přesto nakonec uzavřena nebude.

Z pohledu zprostředkovatele je vhodné si uvědomit, že je povinen zájemci sdělovat bez zbytečného odkladu všechny důležité okolnosti pro jeho rozhodování o uzavření zprostředkovávané smlouvy.

Zájemce je na druhé straně povinen sdělovat zprostředkovateli skutečnosti, jež pro něho mají rozhodný význam pro uzavření této smlouvy.

Provize a nárok na ni:  Obecně platí, že provize je splatná dnem uzavření zprostředkované smlouvy.  Pokud zprostředkovaná smlouva byla uzavřena s odkládací podmínkou,  pak je provize splatná až splněním této podmínky.  Bylo-li však ujednáno, že zprostředkovatel pro zájemce obstará příležitost uzavřít s třetí osobou smlouvu s určitým obsahem ( tj. bylo-li ujednání jen obstarání příležitosti),  pak je provize splatná již obstaráním této příležitosti.  Je-li výše provize určená podle rozsahu plnění třetí osoby,  započte se do základu pro výpočet provize je plnění neuskutečněné z toho důvodu, za který odpovídá zájemce.

Lze tedy shrnout, že v principu lze dohodnout tyto 3 základní modely smlouvy o zprostředkování:

  1.  provize náleží již při obstarání příležitosti uzavření zprostředkovávané smlouvy
  2.  provize náleží při uzavření zprostředkovávané smlouvy
  3.  provize náleží až tehdy, kdy třetí osoba splní svou povinnost ze zprostředkované smlouvy

Náhrada nákladů spojených se zprostředkováním: Pokud nebyla provize ujednána,  má zprostředkovatel právo na náhradu nákladů spojených se zprostředkováním.  naopak pokud provize ujednána byla, má se za to, že provize zahrnuje i tyto náklady ( pokud nebylo výslovně ujednáno, že zprostředkovatel má vedle provize nárok i na náhradu nákladů –  například cestovní výlohy).

 Výše odměny se řídí především smluvním ujednáním;  nedošlo-li ke sjednání výše úplaty, platí výše obvyklá u smluv obdobných.

 Nárok na provizi nevzniká, jestliže zprostředkovatel v rozporu se smlouvou činný pro druhou stranu zprostředkovávané smlouvy.  Pokud však činnost pro druhou stranu zprostředkovávané smlouvy není v rozporu se smlouvou o zprostředkování, pak se na takovou činnost tato restrikce nevztahuje.

 Doklady, které zprostředkovatel nabyl v souvislosti se zprostředkovatelskou činností:  Takové doklady má zprostředkovatel povinnost uschovat pro potřebu zájemce, a to po dobu, po kterou mohou být významné pro ochranu zájmů zájemce. Lze doporučit, aby ve smlouvě o zprostředkování byla dohodnuta konkrétní délka doby uschování těchto dokladů.

 Zprostředkovatel neručí za plnění závazků třetích osob, s kterými zprostředkoval uzavření smlouvy (toto však může být sjednáno).  Zprostředkovatel však nesmí navrhovat zájemci uzavření smlouvy s takovou osobou, o které má důvodnou pochybnost, zda povinnosti ze zprostředkované smlouvy řádně a včas splní, nebo o které vzhledem k okolnostem takovou pochybnost mít měl.  Porušení tohoto zákazu je sankcionováno možností uplatňovat náhradu škody ze strany zájemce.

 Zánik závazku zprostředkovatele:  v obvyklých případech závazek zprostředkovatele zaniká v těchto dvou situacích:

  1.  není-li smlouva, jež je předmětem zprostředkování, uzavřená v době určené ve smlouvě o zprostředkování
  2.  ukončením smlouvy oznámením druhé smluvní straně

 Je vhodné si přitom povšimnout, že i za situace, že teprve po zániku smlouvy o zprostředkování je s třetí osobou uzavřena smlouva, vzniká (resp. nezaniká) zprostředkovateli právo na provizi.

 

Leave a Reply

%d bloggers like this: