Právní teorie rozlišuje spravednost formální a materiální. Z postulátů formální spravedlnosti pro právní myšlení nepochybně vyplývá princip obecnosti právní regulace a princip stejného zacházení před zákonem (čili princip obecnosti zákona a rovnosti před ním). Tyto principy pak implikují zákaz diskriminace a zákaz libovůle. ( viz HOLLÄNDER, Pavel. Filosofie práva. 1. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2006, s. 246)
Skutečnost, že právo na přiznání nákladů řízení je součástí práva na spravedlivý proces vyplývá z nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2811/08 ze dne 11. 6. 2009: Právo na přiznání přiměřené a právním předpisem stanovené náhrady nákladů, které úspěšné straně v řízení vzniknou, je součástí práva na spravedlivý proces a také souvisí, pokud jde…
Read more
Za do značné míry průlomové lze jistě označit rozsudek velkého senátu Nejvyššího soudu ze dne 8.2.2012 sp. zn. 31 Cdo 3986/2009, když zde došlo k zásadnímu “změkčení” přísného automatismu nástupu absolutní neplatnosti právního úkonu při každém nedodržení ustanovení § 196a odst. 3 ObchZ (například při neexistenci posudku provedeného znalcem jmenovaným soudem). Z tohoto judikátu stojí…
Read more
Zásada legitimního očekávání je v daňovém řádu promítnuta do ustanovení § 8 odst. 2 daňového řádu: Správce daně dbá na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly. Daňový řád se zde zjevně inspiroval obdobnou úpravou ve právním řádu (viz § 2 odst. 4 správního řádu: „Správní orgán dbá (…), aby při rozhodování skutkově…
Read more
Z usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 21.7.2009 čj. 6 Ads 88/2006-132, č. 1915/2009 Sb. NSS: „Správní praxe zakládající legitimní očekávání je ustálená, jednotná a dlouhodobá činnost (příp. i nečinnost) orgánů veřejné správy, která opakovaně potvrzuje určitý výklad a použití právních předpisů. Takovou praxí je správní orgán vázán. Lze ji změnit, pokud je změna činěna…
Read more
Dne 16.10.2008 vydal rozšířený senát NSS rozsudek čj. 7 Afs 54/2006-155 (č. 1778/2009 Sb. NSS), ze kterého stojí za to citovat: Nejvyšší správní soud v první řadě poznamenává, že je málo právních odvětví, v nichž by platila nepřehlednější a méně logická pravidla a v nichž by bylo lze obtížněji hledat spravedlnost a řádné uplatnění ideje…
Read more
Jakkoli se článek věnoval zcela konkrétní věci (podpisy na závěti), je myslím závěr autorky použitelný obecně a lze s ním více než souhlasit: „Stanovení, že každý testament by měl být podepsán jménem a příjmením, je bez dalšího pro budoucnost neudržitelný, a to především v situaci obrovské hypertrofie právních předpisů, které ukládají stále více a více povinností a v čím dál tím větší…
Read more
Všem těm, kteří se nějakým způsobem zajímali o právní kauzu (ne)možnosti legálního zahájení daňové kontroly (zejména od nálezu I. ÚS 1835/07 ze dne 18.11.2008), doporučuji k přečtení včerejší (08.11.2011) rozhodnutí pléna Pl. ÚS 33/11. Možná stojí i za pozornost krátkost textu tohoto rozhodnutí, to také o lecčem svědčí. Bohužel svoboda opět dostala na frak a musela ustoupit…
Read more
Právní teorie podává (viz například Kpapp V., Teorie práva, C.H. Beck 1995), str. 184), že problém zneužití práva (abusus iuris) je poměrně starý, přičemž se zde střetávají dvě koncepce: individualistická a sociální. Individualistická koncepce má svůj původ v římském právu „Nullus videtour dolo facere, qiu iure suo utitur“ (nekoná protiprávně, kdo využívá svoje práva). Pro…
Read more
