Dle rozsudku rozšířeného senátu NSS ze dne 21.8.2008 čj. 8 As 47/2005-86 (č. 1764/2009 Sb. NSS): Žalobní legitimace (dle § 65 až 67 SŘS) ve správním soudnictví by napříště neměla být svázána s existencí ex ante (předčasně, předem; opozitum: ex post) přesně specifikovaných veřejných subjektivních hmotných práv žalobce, ale s tvrzeným zásahem do právní sféry…
Read more
„Připuštění plošného uplatnění záznamní povinnosti na základě v podstatě neomezené úvahy správce daně by zjevně bylo v rozporu s intencí zákonodárce. Správce daně má jistě široký prostor k velmi individualizované úvaze o tom, zda vůbec, a pokud ano, v jakém rozsahu a v jaké konkrétní podobě záznamní povinnost uloží. Může tak ale činit jen za předpokladu, že na základě konkrétních skutečností…
Read more
Princip jednotnosti poskytnutého plnění = plnění by nemělo být v zájmu fungujícího systému DPH uměle děleno. Pokud dvě nebo několik dílčích plnění nebo úkonů poskytnutých osobou povinnou k dani průměrnému spotřebiteli je tak těsně spojeno, že z ekonomického hlediska objektivně tvoří celek, jehož rozdělení by mělo umělou povahu, všechna tato dílčí plnění nebo tyto úkony tvoří…
Read more
Splnění podmínek neplatnosti ověří správce daně (obvykle finanční úřad), který rozhodnutí vydal, a to samozřejmě rozhodnutím. Usnesení ze dne 21.3.2001 sp. zn. IV.ÚS 65/01: Splnění podmínek neplatnosti ověří správce daně, který rozhodnutí vydal. To musí samozřejmě učinit rozhodnutím. Neshledá-li však správní orgán splnění podmínek neplatnosti, zákon mu neukládá vydat o tom rozhodnutí. Neshledá-li však správce…
Read more
Podmínky pro řízení jsou i ve správním soudnictví vnímány jako takové podmínky, za nichž soud může rozhodovat ve věci samé; jejich nedostatek tedy brání soudu vydat meritorní rozhodnutí (srov. § 103 OSŘ podpůrně za použití § 64 SŘS). § 103 OSŘ: Kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout…
Read more
Institut osoby zúčastněné na řízení je v zákoně vymezen poměrně úzce; podle soudního řádu správního je třeba, aby dotčení v právech bylo přímé, nepostačí tedy zasažení nepřímé, obecné nebo dokonce eventuální. Nejvyšší správní soud se k institutu osoby zúčastněné na řízení vyjádřil při posuzování kasační stížnosti zastupitele města Ostravy advokáta Petra Kausty. Ten chtěl jako obyvatel Ostravy…
Read more
Z usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 21.7.2009 čj. 6 Ads 88/2006-132, č. 1915/2009 Sb. NSS: „Správní praxe zakládající legitimní očekávání je ustálená, jednotná a dlouhodobá činnost (příp. i nečinnost) orgánů veřejné správy, která opakovaně potvrzuje určitý výklad a použití právních předpisů. Takovou praxí je správní orgán vázán. Lze ji změnit, pokud je změna činěna…
Read more
Dne 16.10.2008 vydal rozšířený senát NSS rozsudek čj. 7 Afs 54/2006-155 (č. 1778/2009 Sb. NSS), ze kterého stojí za to citovat: Nejvyšší správní soud v první řadě poznamenává, že je málo právních odvětví, v nichž by platila nepřehlednější a méně logická pravidla a v nichž by bylo lze obtížněji hledat spravedlnost a řádné uplatnění ideje…
Read more
Daňový poradce porazil u NSS finanční úřad ve sporu o informace – zápisy z metodické porady týkající se výkladu zákona musí FŘ poskytnout! Jedná se o rozsudek NSS ze dne 19.10.2011 čj. 1 As 107/2011-70 (soudci Baxa, Žišková, Kühn).
“ Princip legitimního očekávání se ve formě základních zásad řízení promítá i do oblasti správního práva, třebaže nebývá v zákonných textech výslovně pojmenován. Lze jej však dovodit i ze základních zásad správního řízení (v současné době srov. např. § 2 odst. 3 správního řádu z roku 2004 o ochraně dobré víry) a vysoké soudy ostatně v…
Read more
