(+420) 603 244 352
info@landgraf.cz

Rubrika: Dokazování

Odmítnout provést navržený důkaz může finanční úřad pouze výjimečně. I nepřímý účastník může být svědkem.

Nejvyšší správní soud (NSS) ve svém rozhodnutí ze dne 17.10.2010 čj. 5 Afs 15/2010-71 uvedl: Správce daně může odmítnout důkaz navrhovaný daňovým subjektem pouze, je-li pro věc nerozhodný, nevýznamný či zjevně nezpůsobilý prokázat rozhodné skutečnosti. Navrhl-li daňový subjekt důkaz výslechem svědků, nemůže jej správce daně odmítnout s odůvodněním, že tyto osoby nebyly přímými účastníky prověřovaného…
Read more

Jednotná koncepce dokazování ve správním soudnictví

Z obecné právní teorie vyplývá (zejména ve vazbě na doktrínu práva na spravedlivý proces), že by bylo žádoucí, aby maximální část (nejlépe všechna) rozhodnutí správních orgánů podléhala soudnímu přezkumu v tzv. plné jurisdikci. V optimálním případě by to tedy mělo znamenat, že při soudním přezkumu správního rozhodnutí může soud rozhodnout sám ve věci jinak než rozhodl správní orgán. České správní soudnictví se nakonec…
Read more

Princip dobré víry jako ochrana subjektivního práva a jako princip presumpce správnosti

Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 9.10.2003 sp.zn. IV. ÚS 150/01 konstatoval: Podstatou uplatňování veřejné moci v demokratickém právním státu (čl. 1 odst. 1 Ústavy ČR) je kromě jiného také princip dobré víry jednotlivce ve správnost aktů veřejné moci a ochrana dobré víry v nabytá práva konstituovaná akty veřejné moci, ať už v individuálním…
Read more

Finanční úřad hraje vždy dvojakou roli: je stranou řízení a zároveň rozhodujícím orgánem

V jakékoli interakci s finančním úřadem je myslím velmi důležité si uvědomit, že finanční úřad (ale i finanční ředitelství) již ze svého zákonného postavení hraje vždy dvojakou roli: Je jednou stranou řízení (když tou druhou stranou je tedy daňový subjekt) – zde ho tedy toto postavení vede ke snaze vyhledávat důkazy svědčící v neprospěch daňového…
Read more

NSS 26.1.2011: Statutární orgán nemůže být v daňovém řízení v pozici svědka

Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne  26.1.2011 čj. 5 Afs 6/2010-101 uvádí: Postavení svědka v jakémkoli řízení (ať už správním či soudním) se však obecně vyznačuje především tím, že svědkem je ten, kdo má vypovídat o skutečnostech, které se týkají jiných osob, nikoli svědka samotného. To pro daňové řízení též výslovně stanoví §…
Read more

NSS: Cenu obvyklou (referenční) prokazuje správce daně, nikoli podnikatel

V daňovém řízení je bohužel již ze své podstaty jen málo skutečností, vůči nimž by důkazní břemeno neleželo na podnikateli. Mezi ony vzácné výjimky patří prokazování obvyklé (referenční) ceny dle § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů, kde správní soudy trvale judikují, že důkazní břemeno nese správce daně. Aktuálně je možné se toto dočíst…
Read more

Prokazujeme souvislost výdajů s příjmy nebo pouze s činností?

V rozsudku Nejvyššího správního soudu (NSS) ze dne 9.1.2008, čj. 5 Afs 152/2006-37, dostupném na www.nssoud.cz, se lze mj. dočíst: „[r]ozdíl mezi ustanoveními § 24 odst. 1 a § 24 odst. 2 zákona o daních z příjmů tedy spočívá v tom, že v případě výdajů podle ustanovení odstavce druhého nestanoví pro výdaje nutnou věcnou souvislost…
Read more

Stanovení daně podle pomůcek je nejen oprávněním, ale i povinností správce daně

Ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. 2/2012 je pod číslem 2507/2012 Sb. NSS publikována tato právní věta: Pokud daňový subjekt nesplní při dokazování jím uváděných skutečností některou ze svých zákonných povinností a zároveň není možné stanovit daň dokazováním, je správce daně nejen oprávněn, ale i povinen stanovit daň podle pomůcek, přitom musí dostát nárokům,…
Read more

Nevěrohodná svědecká výpověď neprokáže nesprávnost účetnictví

Je to správce daně, kdo posuzuje v prvé řadě, který důkazní prostředek má hodnotu důkazu a který také hodnotí jeho věrohodnost. Soudu nepřísluší přehodnocovat myšlenkovou úvahu správce daně, pokud vzala v úvahu všechny podstatné skutečnosti a logicky z nich dovozuje závěr odpovídající zákonu. Není pochyb o tom, že důkaz svědeckou výpovědí byl pro závěr o…
Read more

Nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů

Nepřezkoumatelností pro nedostatek důvodů se Nejvyšší správní soud opakovaně zabýval. Z konstantní judikatury lze zmínit například tyto rozsudky NSS: ze dne 29. 7. 2004, č. j. 4 As 5/2003 – 52, ze dne 18. 10. 2005, č. j. 1 Afs 135/2004 – 73, publikovaný pod č. 787/2006 Sb. NSS, ze dne 14. 7. 2005, č.…
Read more